Input:

R 45/1951; Garance

č. 45/1951 Sb. rozh. obč.
Mimo případ úplné neschopnosti k jakékoli výdělečné činnosti nestačí pro přiznání důchodu invalidního jen nepříznivý zdravotní stav způsobující neschopnost k výdělku, nýbrž musí tu být nedostatek výdělku buď vůbec nebo jeho podstatné snížení.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 11. ledna 1950, Co 11068/49.)
Krajský soud v Pardubicích přiznal žalobci nárok na invalidní důchod, když zjistil z posudku soudního znalce lékaře, že pracovní schopnost žalobcova je pro jeho nepříznivý zdravotní stav snížena o 60%. Přitom neměl zřetel na zjištění, že žalobce vydělává nyní 17.880 Kčs ročně, zatím co jeho průměrný roční výdělek dříve činil 15.500 Kčs.
Nejvyšší soud vyhověl odvolání Ústřední národní pojišťovny a žalobu zamítl.
Z důvodů:
Podle § 63 odst. 1 zák. o národním pojištění má nárok na invalidní důchod pojištěnec, u něhož nastala ztráta nebo podstatný pokles výdělku jako následek nepříznivého zdravotního stavu, je-li tento stav trvalý. Podmínka nároku na invalidní důchod má tedy dvě složky, a to složku osobní, t. j. nepříznivý zdravotní stav, a