Input:

č. 40/1953 Sb. rozh. obč., Garance

č. 40/1953 Sb. rozh. obč.
Zásada § 59 o. s. ř., podle níž je třeba dát všem účastníkům stejnou příležitost, aby uplatnili svá práva a aby se vyjádřili, platí i v řízení exekučním. Výjimka je stanovena jen pro povolení exekuce, o němž má soud podle § 440 odst. 2 o. s. ř. rozhodnout zpravidla bez slyšení účastníků.
(Rozhodnutí krajského soudu v Uherském Hradišti ze 7. října 1952, 5 Ok 560/52.)
Proti exekuci na plat povolené k vydobytí nedoplatků 3100 Kčs na úhradu osobních potřeb nezletilého dítěte podal dlužník námitky, v nichž tvrdil, že výhámajícímu věřiteli nic nedluží, poněvadž vše, có měl do povolení exekuce podle exekučního titulu zaplatit, vymáhajícímu věřiteli také poukázal. O svém tvrzení vedl dlužník důkaz stvrzenkami, které soudu předložil.
Okresní soud v Gottwaldově námitkám dlužníka proti exekuci vyhověl a prohlásil exekuci za nepřípustnou, aniž by byl dříve o námitkách vyslechl vymáhajícího věřitele. Rozhodnutí odůvodnil tím, že podle exekučního titulu měl dlužník do podání exekučního návrhu zaplatit vymáhajícímu věřiteli na úhradu osobních potřeb 16.200 Kčs, podle předložených potvrzenek však zaplatil 18.240 Kčs, takže vymáhaný nárok zanikl.
Krajský soud ke stížnosti vymáhajícího věřitele usnesení okresního soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu jednání a novému rozhodnutí.
Z odůvodnění:
Prvý soud rozhodl o námitkách dlužníka proti exekuci, aniž dal stěžovateli možnost, aby se o námitkách vyjádřil. I v exekučním řízení platí všeobecná zásada § 59 věty druhé o. s. ř., podle níž je třeba dát všem účastníkům stejnou příležitost, aby uplatnili svá práva a aby se