Input:

R 37/1951; Garance

č. 37/1951 Sb. rozh. obč.
Nežijí-li rodiče spolu, může soud určit částku, kterou má ten neb onen z nich přispívat na výživu dítěte, jen když alespoň zároveň rozhodne, komu má být dítě svěřeno do výchovy, nebo schválí dohodu rodičů o jeho výchově.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 2. června 1950, R XIV 515/50.)
Okresní soud v Kolíně uložil otci dítěte, jehož rodiče nežili v společné domácnosti, aby platil na výživu dítěte 750 Kčs měsíčně.
Krajský soud zrušil k rekursu otce usnesení prvého soudu a uložil mu, aby doplnil řízení a znovu rozhodl.
Z důvodů:
Nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu, rozhodne soud na návrh o tom, komu má být dítě svěřeno do výchovy a jakou částkou má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. Rozhodnutí může být nahrazeno dohodou rodičů, taková dohoda však vyžaduje souhlas soudu (§ 23 odst. 1 zákona č. 266/1949 Sb., o zatímních změnách v některých občanských věcech právních).
Nutnou podmínkou, aby soud mohl rozhodnout o nároku dítěte na výživu proti některému z rodičů, kteří nežijí ve společné domácnosti, je,