č. 36/1952 Sb. rozh. tr., Garance
č. 36/1952 Sb. rozh. tr.
Při uvažování o podmíněném odsouzení musí soud vždy zkoumat, zda se podmíněný odklad trestu nepříčí důležitému obecnému zájmu. Povolit podmíněné odsouzení vzhledem k předchozímu životu pachatele a k okolnostem případu je proto možno pouze tehdy, jestliže se podmíněné odsouzení nepříčí důležitému obecnému zájmu.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně ze 6. září 1951, 1 Tk 127/51.)
Okresní soud trestní v Brně uznal obviněného obchodníka vinným trestným činem ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 222 odst. 1, 2 tr. zák. spáchaným tím, že v podnapilém stavu řídil své osobní auto a zavinil havarii, při níž dvěma osobám bylo způsobeno vážné zranění. Soud mu uložil dosti přísný trest odnětí svobody, povolil mu však podmíněné odsouzení na zkušební dobu dvou let. Podmíněné odsouzení odůvodnil soud tím, že „nabyl přesvědčení, že obviněnému postačí pohrůžka trestem“.
Krajský soud vyhověl odvolání okresního prokurátora a podmíněné odsouzení obviněnému nepovolil.
Z důvodů:
Odvolání dlužno přisvědčit v tom, že podmíněné odsouzení v souzené věci nesplňuje účel ukládaného trestu, jímž tu je zejména: zabránit pachateli v dalším páchání trestného činu a vychovávat ho k tomu, aby dodržoval pravidla socialistického soužití a působit výchovné na ostatní členy společnosti [§ 17 odst. 1 písm. b), c) tr., zák.].
Okresní soud při uvažování o podmíněném odsouzení pochybil, když o něm rozhodoval zřejmě pouze se zřetelem na osobu a předchozí život obviněného, resp. snad i na konkrétní okolnosti projednávaného případu, že tedy otázku podmíněného odsouzení zkoumal pouze s hlediska podmínky uvedené v § 24 odst. 1 písm. b) tr. zák. a vůbec nedbal základní podmínky podle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zák., t. j. že i v případech, kde podmíněné odsouzení není podle zákona vyloučeno, je možno je povolit pouze tehdy,…
