Input:

č. 35/1952 Sb. rozh. tr., Garance

č. 35/1952 Sb. rozh. tr.
T Ustanovení o ukládání dodatkového trestu podle § 22 odst. 2 tr. zák. lze použít pouze tehdy* jestliže oba trestné činy byly spáchány před vynesením dřívějšího rozsudku v první stolici. Přihlédnout v tomto smyslu lze však pouze k rozsudku pravomocnému. )
(Rozhodnutí krajského soudu v Ostravě ze 14. srpna 1951, 7 Tk 170451.)
Okresní soud v Karvinné uznal dne 2. dubna 1951 obviněného vinným trestným činem ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1 tr. zák. spáchaným tím, že bezdůvodně a z nechuti k práci opustil své zaměstnání a několik měsíců se potuloval. Dříve však, než bylo provedeno toto trestní řízení, byl obviněný týmž soudem odsouzen dne 29. března 1951 pro trestné činy rušení domovní svobody podle § 236 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zák. a ublížení na zdraví podle § 219 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na 18 měsíců nepodmíněně. Proti tomuto rozsudku se obviněný odvolal.
Při vyměřování trestu rozsudkem ze dne 2. dubna 1951 okresní soud přihlédl k tomuto předchozímu trestu ve smyslu § 22 odst. 2 tr. zák., protože ho nyní odsuzoval za trestný čin, kterého se obviněný dopustil dříve, než byl vyhlášen odsuzující rozsudek ze dne 29. března 1951, a uložil mu ve smyslu tohoto ustanovení trest dodatkový.
Krajský soud z podnětu odvolání okresního prokurátora zrušil rozsudek ze dne 2. dubna 1951 ve výroku o trestu, přihlédl však při vyměřování nového trestu ve smyslu § 22 odst. 2 tr. zák. rovněž k druhému odsouzení obviněného, které mezitím nabylo právní moci.
Z důvodů:
Okresní prokurátor právem namítá, že okresní soud neměl v souzené věci při vyměřování trestu přihlížet ve smyslu § 22 odst 2 tr. zák. k předchozímu odsouzení obviněného rozsudkem ze dne 29. března 1951, přesto že obviněný spáchal projednávaný skutek před tímto odsouzením. K ukládání dodatkového trestu může totiž dojít pouze tehdy, když předchozí odsouzení je pravoplatné.
Okresní soud si ustanovení § 22 odst. 2 tr. zák. vykládal mylně proto, že vyvozoval nesprávný závěr z obratu, jehož tu zákonodárce použil. V tomto ustanovení se praví: „Odsuzuje-li soud pachatele za trestný čin, kterého se dopustil dříve, než byl v první stolici vyhlášen odsuzující rozsudek o jiném jeho trestném činu“, uloží trest dodatkový. Z toho usoudil okresní soud, že pro použití ustanovení o dodatkovém trestu nezáleží na tom, zda předchozí odsuzující rozsudek je pravoplatný.
Uvedeným zněním tohoto ustanovení se však určuje, že