Input:

č. 33/1951 Sb. rozh. tr., Garance

č. 33/1951 Sb. rozh. tr.
Činnost trestnou podle předpisů platných před 1. srpnem 1950, v níž pachatel pokračoval i po tomto dni, je posuzovat podle nového trestního práva.
(Rozhodnutí okresního soudu trestního v Brně z 3. října 1950, T VI171/50.)
Okresní soud uznal obviněného vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 2 tr. zák., který spáchal tím, že se od jara 1948 do září 1950 vyhýbal plnění své zákonné povinnosti vyživovat své nezletilé dítě.
Z důvodů:
Obviněný byl soudem uznán povinným přispívat na výživu svého nezletilého syna, který byl vychováván matkou, měsíčně částkou 460 Kčs počínaje dnem 1. března 1948. Obviněný však na výživu svého syna nepřispíval vůbec, ačkoliv tak mohl při dobré vůli činit, neboť míval výdělky okolo 4.000.– Kčs měsíčně. Ze zjištěné skutečnosti, že se obviněný často opíjel a že po povolení exekuce na plat zpravidla změnil zaměstnání, usoudil soud, že se obviněný plnění své zákonné vyživovací povinnosti zcela záměrně vyhýbal.
Trestná činnost obviněného trvala delší dobu. Jeho jednání spadalo zprvu pod ustanovení § 8 zák. č. 4/1931 Sb., na ochranu osob, oprávněných požadovat výživu, výchovu nebo zaopatření, pak pod ustanovení § 42 zák. č. 266/1949 Sb., o zatímních změnách v některých občanských věcech právních, a konečně pod ustanoveni § 210 odst. 2 tr. zák. Veškerou činnost obviněného nutno však nicméně podřadit jenom ustanovení uvedenému na posledním místě. Jde totiž jen o jeden trestný čin, ve kterém obviněný pokračoval, a proto nelze kvalifikovat různé úseky pachatelovy činnosti vzhledem k době jejích spáchání podle různých trestních zákonů.
Při posuzování každého činu pachatelova nutno vycházet z práva platného v době rozhodování soudů, s