Input:

č. 30/1950 Sb. rozh. tr., Garance

č. 30/1950 Sb. rozh. tr.
Žádost o navrácení v předešlý stav možno podati jedině pro zmeškání lhůty k podání odvolání.
Podle § 46 odst. 3 tr. ř. má se za to, že soukromý žalobce ustoupil od stíhání, i když se nedostavil k hlavnímu přelíčení již odročenému. Tuto právní domněnku nelze žádným důkazem o opaku vyvrátit a je zcela nerozhodné, zda zmeškání hlavního přelíčení bylo zaviněno či nikoliv.
(Rozhodnutí krajského soudu v Liberci z 27. května 1949, To 166/49.)
Soukromý žalobce, ač byl řádně obeslán, nedostavil se na hlavní přelíčení, důsledkem čeho trestní řízení bylo usnesením podle § 46 odst. 3 a § 227 tr. ř. zastaveno.
Okresní soud v Rumburku zamítl žádost soukromého žalobce o navrácení v předešlý stav pro zmeškání hlavního přelíčení.
Krajský soud zamítl stížnost do tohoto usnesení.
Z důvodů:
Podle § 364 tr. ř. může navrácení v předešlý stav povolit jen soud povolaný k rozhodování o opravném prostředku a to pouze v případě zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku obžalovaným, když jsou splněny další náležitosti uvedeného zákonného ustanovení. V žádném jiném případě platné trestní procesní právo navrácení v předešlý stav nepřipouští.
V daném případě nenavrhl navrácení v předešlý stav obžalovaný, nýbrž soukromý žalobce a nešlo o zmeškání lhůty k podání odvolání, nýbrž o zmeškání hlavního přelíčení. Nebyly zde proto dány ani formální předpoklady k žádosti o navrácení v předešlý stav podle § 364 tr. ř.
Pokud pak by bylo lze spatřovati v návrhu soukromého žalobce na navrácení v předešlý stav stížnost do usnesení prvého soudu, jímž bylo trestní řízení podle § 46 odst. 3 a § 227 tr. ř. zastaveno, nelze ani pro tento případ uznati stížnost důvodnou. § 46 odst 3 tr. ř. stanoví, že se má za to, že soukromý žalobce ustoupil od stíhání, jestliže se nedostavil k hlavnímu přelíčení, a to i v tom případě, jestliže šlo o hlavní přelíčení již odročené. Tuto právní domněnku nelze žádným důkazem o opaku vyvrátit a je zcela nerozhodné, zda zmeškání hlavního přelíčení bylo zaviněno či nikoli. Soukromý žalobce má učiniti opatření potřebná k tomu, aby byl sám nebo svým zástupcem přítomen hlavnímu přelíčení, konanému na jeho návrh. Neučinil-li soukromý žalobce tak, opomenul potřebnou péči k hájení svých zájmů, z čeho