Input:

R 3/1995 (tr.); Advokátní tarif Garance

č. 3/1995 Sb. rozh. tr.
Použití osobního motorového vozidla advokátem při poskytování právní pomoci v místech, která nejsou sídlem advokátní kanceláře, je třeba považovat za účelně vynaložené cestovní výdaje (§ 18 odst. 1 písm. a/ vyhlášky č. 270/1990 Sb.).
(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 5. 1994, sp. zn. 8 To 3/94)
K stížnosti advokáta JUDr. V. Š. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 4. 1994 sp. zn. T 6/93 Vrchní soud v Praze napadené usnesení zrušil a Krajskému soudu v Českých Budějovicích uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Citovaným usnesením byla JUDr. V. S. přiznána odměna za poskytnutí právní pomoci ve výši 16 000 Kč, náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas ve výši 2186 Kč, tj. celkem 18 186 Kč.
Proti tomuto usnesení, které bylo JUDr. V. Š. doručeno dne 7. 4. 1994, podal jmenovaný ve stejný den stížnost, která se týká přiznané náhrady za jízdné. V odůvodnění stížnosti je především zdůrazněno, že neexistuje žádný předpis, který by stanovil povinnost, aby si obhájce k použití vlastního motorového vozidla při poskytování právní pomoci musel vyžadovat předcházející souhlas předsedy senátu, jako jednu z podmínek pro proplacení náhrady. Údaje, které v souvislosti s použitím vlastního vozidla byly požadovány, není soud oprávněn zjišťovat, protože nešlo o pracovní cestu a advokát není zaměstnancem soudu. Kdyby obhájce použil vlak, byla by i vyšší náhrada za ztrátu času, když navíc do Bělušic není vlakové spojení. Při cestě vlakem k hlavnímu líčení v Táboře by vznikly další náklady s ubytováním. Proto se JUDr. V. Š. domáhá, aby mu byla přiznána náhrada za použití motorového vozidla.
Vrchní soud v Praze z podnětu podané stížnosti ve smyslu § 147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost všech výroků napadeného usnesení, jakož i řízení jemu předcházející, a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:
JUDr. V. Š. přípisem ze dne 10. 3. 1994 vyúčtoval odměnu za poskytnutí právní pomoci ve výši 15 200 Kč a režijní paušál 420 Kč, tj. celkem 15 620 Kč. Kromě toho si vyúčtoval 680 Kč jako náhradu za promeškaný čas, 290 Kč za ubytování a 3267 Kč za použití svého motorového vozidla, tj. celkem 20 217 Kč.
Oprávněnost a správnost vyúčtování lze ověřit z protokolů o úkonech trestního řízení, z potvrzení o ubytování, dále z údajů o typu a státní poznávací značce použitého vozidla a z údajů o ujeté vzdálenosti.
Předseda senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích odměnu v požadované výši nepřiznal.
Jak vyplývá z odůvodnění napadeného usnesení, neměl předseda senátu pochybnosti o správnosti pouze vyúčtování náhrady za ubytování 290 Kč a režijního paušálu 420 Kč. Jak již bylo uvedeno, za poskytnutí právní pomoci si obhájce vyúčtoval částku 15 200 Kč. Předseda senátu mu však přiznal částku 16 000 Kč s odůvodněním, že obhájce pochybil při sčítání. Naproti tomu předseda senátu nepřiznal JUDr. V. Š. úhradu za použití osobního motorového vozidla z Liberce do Litoměřic, Bělušic, Tábora, Prahy a zpět.
Podle stanoviska předsedy senátu obhájce nepředložil soudu potřebné údaje, důležité pro přiznání úhrady. Jízdné osobním automobilem k hlavnímu líčení se přiznává pouze výjimečně, za předchozího souhlasu