č. 28/1973 Sb. rozh., Garance
č. 28/1973 Sb. rozh.
Také v případě odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu, lze použít ustanovení § 441 o. z. V souvislosti s ustanovením § 427 odst. 1 a § 428 o. z. nepůjde tu o výlučné zavinění poškozeného, nýbrž jen o jednu z příčin škody vyvolané zvláštní povahou provozu.
Povinnosti uložené uživatelům objektů v okolí dráhy (§ 7 odst. 3 vyhlášky č. 52/1964 Sb.) jsou stanoveny bez ohledu na to, o jaký objekt a o jakého uživatele jde a jakým způsobem se těchto objektů užívá.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 24. 9. 1971, 4 Cz 8/71)
Žalující státní pojišťovna vyplatila dne 11. 10. 1967 Jednotnému zemědělskému družstvu v M. částku 11 282 Kčs jako náhradu škody, jež mu vznikla dne 30. 7. 1967 při požáru posečeného obilí na pozemku ležícím podél železniční tratě. Požár vznikl od jisker projíždějící parní lokomotivy žalované dráhy ČSD, která za tuto škodu odpovídá. Pohledávka poškozeného přešla na žalobkyni, která se žalobou domáhala zaplacení náhrady vyplacené za škodu vzniklou při požáru.
Okresní soud v Kutné Hoře žalobě vyhověl. Vzal za prokázáno, že JZD v M. nemělo možnost sklízet obilí jinak než dvoufázově. Na sklizené ploše byl v obilí podsev jetele, takže družstvo nebylo povinno vyorat ochranný pruh. Družstvo provádělo sklizeň tak, že za kombajnem provádějícím výmlat byl nasazen stroj ke sklizni pokosené slámy. Družstvo se postaralo i o požární hlídky. Neporušilo tedy ustanovení § 7 vyhlášky č. 52/1964 Sb. a učinilo všechna opatření, aby vzniku požáru zabránilo.
Krajský soud v Praze změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobu zamítl. Podle jeho názoru bylo JZD v M. povinno volit jiný způsob sklizně, který by mu umožňoval odstranit z ochranného pásma posekané obilí. Neučinilo-li tak, porušilo povinnost uloženou mu v ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 52/1964 Sb. Škoda byla způsobena výlučně jeho vinou, když bylo zjištěno, že posečené obilí nechalo na řádcích ležet v ochranném pásmu několik dní.
Nejvyšší soud ČSR rozhodl o stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem ČSR, tak, že rozsudkem soudu druhého stupně byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 427 odst. 1 o. z. odpovídají organizace provádějící dopravu za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Své odpovědnosti se nemohou zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. To vyplývá z ustanovení § 427 odst. 1 o. z. i § 428, věta prvá, o. z., podle nichž tu jde o odpovědnost objektivní. Nepřichází v úvahu ani ustanovení § 428, věta druhá, o. z. Toto ustanovení se vztahuje pouze na…
