č. 28/1952 Sb. rozh. tr., Garance

Obviněný A byl od roku 1949 vedoucím prodejny družstva Svépomoc a jeho manželka, obviněná B, byla v této prodejně zaměstnána jako prodavačka. V místnosti prodejny měli obvinění předtím svůj vlastní obchod, který přenechali Svépomoci. Zboží dostali zaplaceno, obviněný byl převzat jako vedoucí prodejny a jeho manželka jako prodavačka. Obviněný dostával od družstva nájemné za místnost se zařízením a roční paušál na otop. Kromě toho vedl obviněný též živnost košíkářskou, v níž zaměstnával jednoho dělníka, a pobíral nájemné z bytů ve svých dvou domech. Jeho dcera byla rovněž zaměstnána.

Obvinění zneužili svého postavení k nekalým jednáním, která jim měla přinášet další neoprávněné zisky. Od roku 1949 předřazovali různé druhy zboží (konkrétně to bylo zjištěno u 253 druhů zboží) a pokračovali v tom až do svého zatčení začátkem roku 1951. Protože se v prodejně prodávalo jen spotřební zboží v drobném, nebylo předražení v jednotlivých případech zvlášť nápadné ani významné. Skutečnou částku, kterou obvinění tímto způsobem vyzískali, se ovšem nepodařilo zjistit, avšak podle dat, která byla po ruce, zjistila revisní zpráva výtěžek zvýšený nejméně o 130.000 Kčs.

Obvinění doznali, že si z toho pořídili radiátory do domu, nábytek dceři, kotel a různé opravy v domě atd.

Při vyšetřování věci žádal obviněný A vyšetřujícího člena SNB, aby „z toho nic neudělal, že mu dá, co bude chtít a kolik bude chtít“. Vyšetřující orgán tuto nabídku odmítl.

Okresní soud v Kralupech nad Vltavou uznal oba obviněné vinnými trestným činem ohrožení zásobování podle § 134 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. a obviněného A též pokusem návodu k trestnému činu porušení povinnosti veřejného činitele podle § 5 odst. 1, § 7 odst. 1, 4, § 175 odst. 1 písm. a), c) tr. zák. a trestným činem podplácení podle § 182 odst. 2 tr. zák. Zvlášť přitěžující okolnost podle § 134 odst. 2 písm. c) tr. zák. spatřoval okresní soud v tom, že obvinění zneužívali ze zištných důvodů svého postavení jako zaměstnanci a obviněný A přímo jako vedoucí prodejny družstva, tedy významné složky socialistického sektoru distribuce, kde oba obvinění měli povinnost sloužit jen zájmům pracujícího lidu, a že svou nekalou činností mohli ohrozit důvěru spotřebitelů k družstevní formě distribuce, dále že v této své činnosti pokračovali po delší dobu a že poškodili množství malých spotřebitelů o celkem značnou částku.

Krajský soud zamítl odvolání obviněných.

Výrok o vině trestným činem ohrožení zásobování napadají oba obvinění námitkou, že svou zjištěnou činností nemohli…