č. 27/1970 Sb. rozh., Garance
č. 27/1970 Sb. rozh.
Pro posouzení schopností a možností rodiče ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 zák. o rod. nejsou rozhodné jeho skutečné výdělečné (popř. i majetkové) poměry, ale jeho reálné výdělečné (popř. i majetkové) možnosti, dané mj. jeho fyzickým stavem, nadáním, množstvím získaných vědomostí a pracovních zkušeností apod.
Zjistí-li soud, že rodič změnil dosavadní zaměstnání za méně výhodné, zkoumá pečlivě, zda se tak stalo z důležitého důvodu (např. ze zdravotních důvodů, z důvodu odchodu rodiče z funkce, pro jejíž výkon nemá kvalifikaci, z důvodu organizačních změn, z důvodu změny bydliště); není-li tomu tak, vychází z příjmů rodiče před změnou zaměstnání.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 20. 8. 1969, 8 Cz 23/69.)
Manželství rodičů nezl. A. M., nar. 25. 8. 1961, bylo rozvedeno rozsudkem okresního soudu v Trutnově ze 4. 10. 1966; tímto rozsudkem byla též upravena práva a povinnosti rodičů k nezletilému po dobu po rozvodu tak, že nezletilý byl svěřen do výchovy matky a otci bylo uloženo přispívat na jeho výživu částkou 400,- Kčs měsíčně.
K návrhu otce snížil okresní soud v Trutnově rozsudkem z 29. 11. 1967 s účinností od 1. 11. 1967 výživné otce pro nezletilého na částku 350,- Kčs měsíčně, a to na základě zjištění, že otci přibyla vyživovací povinnost k dítěti z nově uzavřeného manželství. Další návrh otce na snížení výživného pro nezletilého zamítl okresní soud v Trutnově rozsudkem z 30. 10. 1968.
K odvolání otce změnil krajský soud v Hradci Králové rozsudkem z 9. 1. 1969 rozsudek soudu prvního stupně tak, že výživné otce k nezletilému určil počínaje dnem 1. 1. 1969 částkou 250,- Kčs měsíčně.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že byl rozsudkem krajského soudu porušen zákon a zrušil jej.
Z odůvodnění:
Úkolem soudů rozhodujících o výživném nezletilého dítěte je zejména správné určení rozsahu vyživovací povinnosti rodičů k tomuto dítěti. Při prvém určování, případně při změně rozsahu vyživovací povinnosti rodičů k nezletilému dítěti, vycházejí soudy ze zásady, která ovládá každé rozhodování o úpravě práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti, že totiž rozhoduje zájem dítěte uvažovaný v souladu s prospěchem společnosti; i při určování rozsahu vyživovací povinnosti rodičů k nezletilému dítěti přihlížejí soudy k tomu, aby byly zajištěny nejpříznivější podmínky pro zdárný vývoj dítěte. Pro určení rozsahu vyživovací povinnosti rodičů k nezletilému dítěti dávají soudům základní vodítko ustanovení § 85 odst. 2, § 96 odst. 1 zák. o rod. Podle těchto ustanovení vezme soud při určení výživného zřetel k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem a možnostem povinného. Posléze uvedené hledisko (schopnosti a možnosti povinného) je třeba chápat tak, že nerozhodují skutečné výdělečné a majetkové poměry rodiče, nýbrž jeho reálné výdělečné a majetkové možnosti; vždyť povinností rodičů je věnovat všechny síly k důslednému zabezpečení výživy svých dětí v zájmu jejich náležitého tělesného i duševního vývoje (srov. čl. VI, ustanovení § 33 odst. 1 zák. o rod.). Je proto úkolem soudů podrobně zjišťovat především výdělečné možnosti rodičů a získat tak jednak zcela spolehlivý poznatek o jejich…
