č. 260/1950 Sb. rozh. obč.
K zcizení (zatížení) církevního majetku, který je předmětem výkupního řízení podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, je třeba nejen souhlasu podle § 13 uvedeného zákona, nýbrž i zvláštního souhlasu státní správy podle § 10 odst. 3 zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ostravě z 29. března 1950, RV 81/50.)
Okresní soud v Místku zamítl knihovní žádost o závadprosté odepsání parcel z jejich dosavadní vložky a zapsání do jiné vložky pro nového nabyvatele. Své usnesení odůvodnil takto: Podle trhové smlouvy z 21. května 1947 jsou předmětem zcizení pozemkové parcely, které jsou zapsány jako vlastnictví římskokatolického farního z kostela. Tato smlouva nebyla však schválena podle min. nař. č. 163/1860 ř. z. zemským úřadem v Brně jako dohlédacím úřadem. Nebyla schválena ani Státním úřadem pro věci církevní podle zákona č. 217/1949 Sb., o zřízení Státního úřadu pro věci církevní. Není proto tato smlouva, i když byla již schválena krajským národním výborem v Ostravě podle § 13 zák. č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, listinou způsobilou k povolení navrhovaných knihovních zápisů (§ 94 odst. 1 č. 4 knih, zák.). Paragraf 13 zákona o nové pozemkové reformě mluví totiž o schválení právního jednání s docela jiného hlediska. Podle něho jsou určitá jednání v tomto ustanovení uvedená a týkající se půdy, která je předmětem výkupního řízení, až do konečného provedení výkupu a převzetí vykoupené půdy přípustná jen se souhlasem státní správy.
V stížnosti namítl navrhovatel, že schválení smlouvy podle § 13 zákona o nové pozemkové reformě nahrazuje schválení podle § 10 odst. 3 zákona o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, neboť se v ustanovení posléze uvedeném k zcizení (zavazení)…
