č. 252/1950 Sb. rozh. obč.
Místní příslušnost ve sporech o rozvod manželství podle § 76 j. n. je sice příslušností výlučnou, ale nikoli takovou, kterou by nebylo možno úmluvou stran změnit.
Lze proto i v těchto sporech úspěšně namítat místní nepříslušnost soudu nejpozději při prvním ústním jednání, než se strana pustí do jednání o věci hlavní.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 8. března 1950, R XIII 136/50.)
Ve sporu o rozvod manželství namítla žalovaná strana nepříslušnost soudu, poněvadž prý poslední společné bydliště obou manželů bylo mimo obvod soudu, u něhož byla žaloba podána. Tuto námitku učinila žalovaná strana teprve po té, když se pustila do jednání ve věci.
Okresní soud v Kolíně námitku místní nepříslušnosti zamítl. V odůvodnění svého usnesení uvedl: Spory o rozvod manželství patří před soud, v jehož obvodu měli oba manželé poslední společné bydliště (§ 76 j. n., § 8 zák. č. 266/1949 Sb.). I když jde o sudiště, které je označeno jako výlučné, přece zákon nevylučuje jeho změnu úmluvou stran. V souzené věci nedošlo sice mezi stranami k úmluvě o příslušnosti, ale žalovaná strana se pustila do projednání, aniž před tím vznesla námitku místní nepříslušnosti. Soud, který je nepříslušný, ale mohl by se stát příslušným úmluvou stran, stane se příslušným také tím, že žalovaná strana nevznese včas námitku nepříslušnosti (§ 104 odst. 8 j. n.). Tím se stal soud, který je jinak…
