č. 250/1950 Sb. rozh. obč.
Soud vysloví spoluvinu žalujícího manžela na rozvodu i tehdy, když to žalovaný nenavrhl, nýbrž se domáhal toliko zamítnutí žaloby (§ 31 zák. č. 265/1949 Sb., o právu rodinném).
(Rozhodnutí krajského soudu v Hradci Králové z 5. června 1950, Co IV 86/50.)
Okresní soud v Hradci Králové rozvedl manželství z viny manželčiny. K otázce viny manželů na rozvodu uvedl v rozhodovacích důvodech: Podle ustanovení § 30 zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, nemůže o rozvod žádat manžel, který rozvrat výlučně zavinil, ledaže druhý manžel projeví s rozvodem souhlas. Podle § 31 téhož zákona vysloví soud v rozhodnutí, jímž se manželství rozvádí, zdali manželé nebo který z nich jsou rozvodem vinni. Od výroku o vině se upustí, požádájí-li o to oba manželé. Soud se zabýval především otázkou, zda snad žalobce rozvrat výlučně nezavinil, v kterémž případě by k rozvodu bylo zapotřebí souhlasu žalované. Tento souhlas žalovaná manželka neudělila, neboť navrhla zamítnutí žaloby o rozvod. Ze zjištěných skutečností však plyne, že žalovaná přispěla k hlubokému a trvalému rozvratu manželství svou vinou, takže tu není výlučná vina manželova na rozvodu; nejsou tedy splněny podmínky § 30 odst. 2 zákona o právu rodinném pro zamítnutí žaloby o rozvod. Vinou žalobcovou na tomto rozvratu se soud jinak nezabýval a ani se jí zabývat nemohl. Soud byl totiž vázán při rozhodování o vině…
