č. 24/1951 Sb. rozh. obč.
Přisoudí-li soud někomu, kdo má pro úraz trvale zmenšenou pracovní způsobilost, rentu jako náhradu za ušlý výdělek, nevyměří tuto rentu jen do té doby, kdy by poškozený měl nárok na starobní důchod (na př. 65 roků) podle zákona o národním pojištění.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ústí n. Labem z 20. dubna 1950, Co IV 47/50.)
Žalobce byl zachycen automobilem a utrpěl četná těžká zranění, v důsledku nichž mu musela být mimo jiné lékařské zákroky i odňata noha. Tím se zmenšila trvale jeho pracovní způsobilost. Ve sporu o náhradu škody proti majiteli auta a řidiči se domáhal žalobce mimo jiné i placení měsíční renty jako náhrady za ušlý výdělek.
Okresní soud v Ústí nad Labem přisoudil žalobci rentu bez časového obmezení.
V odvolání namítl žalovaný majitel motorového vozidla, že soud pochybil, poněvadž je jisto, že kdyby k úrazu nebylo došlo, mohl by žalobce vykonávat své povolání (krmení vepřů) jen do určitého věku. Po této době by u něho tedy již nešlo o ušlý výdělek. Měl prý proto prvý soud rentu přisoudit jen do 65 roků věku žalobcova.
Krajský soud nevyhověl…
