č. 190/1949 Sb. rozh. tr., Garance

Okresní soud v Místku uznal obžalovaného, který byl zahradníkem, vinným přestupkem podle § 13, odst. 1 zák. č. 87/1948 Sb. spáchaným tím, že popíjel likéry, ačkoliv věděl, že bude řídit nákladní auto, že pak podnapilý se ujal řízení svého vozidla a v liduprázdné ulici vrazil s autem do telegrafní tyče, kterou poškodil. Skutkovou podstatu § 431 tr. z. soud v jednání obžalovaného neshledal, protože jeho jízdou nebyl nikdo ohrožen.

Krajský soud zamítl odvolání obžalovaného z výroku o vině. K jeho námitce, že slovo požívá v ustanovení § 13, odst. 1 uved. zákona nutno vykládat tak, že zákon tu má na mysli opětovné požívání alkoholických nápojů, že však tento pojem není naplněn, když pachatel požil alkoholické nápoje pouze v ojedinělém případě, uvedl krajský soud

K naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 13, odst. 1 zák. č. 87/1948 Sb. je třeba, aby pachatel pil alkoholický nápoj, ač věděl nebo musel vědět, že svým jednáním může ohrozit život, zdraví nebo tělesnou bezpečnost lidí nebo způsobit škodu na majetku. Ježto v souzené věci šlo o požívání alkoholických nápojů řidičem motorového vozidla před jízdou, tedy před činností, s níž takové nebezpečí bývá spojeno, nutno přihlédnout především též k ustanovení § 7 uved. zák., které zakazuje osobám vykonávajícím takovou činnost požívat alkoholických nápojů při této činnosti nebo bezprostředně před ní vůbec a dále též v takové době a v takovém množství, že při započetí uvedené činnosti nejsou zcela střízlivé.

Pouhé nedodržení tohoto zákazu nebylo by ovšem ještě trestným činem podle § 13, odst. 1 uved. zák. Tím se stane teprve, když k tomu přistoupí další předpoklady uvedené v tomto zákonném ustanovení. Je obecnou zkušeností, že požívání alkoholu znamená pro řidiče motorového vozidla snížení jeho bdělosti a jeho schopnosti včasným a správným rozhodnutím čelit každé situaci v dopravě. Pil-li tedy pachatel před řízením motorového vozidla tolik alkoholických nápojů, že ještě za jízdy byl podnapilý, je odůvodněn závěr, že při pití věděl nebo musel vědět, že tím může způsobit následky výše uvedené, a jednal tudíž nedbale ve smyslu tohoto zákonného ustanovení.

Za tohoto stavu věci je pak nerozhodné, zda se pití alkoholických nápojů dálo po delší či kratší dobu nebo opětovně; rozhodné je pouze, že řidič – věda, že bude řídit motorové vozidlo – pil alkoholické nápoje, ač podle okolností věděl nebo musel vědět, že svým jednáním může způsobit ohrožení nebo poškození v zákoně uvedené.