č. 189/1950 Sb. rozh. obč.
Vzájemný poměr hospodářských sil rodičů (výdělečných a majetkových možností) má ovšem význam pro rozsah vyživovací povinnosti, ne však zásadně pro řešení otázky, u koho z rodičů mají být děti vychovávány. O tom je rozhodující zájem dětí a prospěch společnosti.
(Rozhodnutí krajského soudu v Olomouci ze 7. března 1950, R II 34/50.)
Manželství rodičů bylo rozloučeno v r. 1949 a obě nezletilé děti zůstaly ve výživě a výchově matčině. Otec později navrhl, aby děti byly svěřeny do výchovy jemu, poněvadž prý je matka nevychovává řádně. Matka trvala na tom, aby děti zůstaly i nadále v její péči.
Okresní soud v Šumperku svěřil děti do výživy a výchovy otcovy. V odůvodnění svého usnesení uvedl: O hmotných poměrech rodičů zjistil soud, že otec je truhlářským dělníkem, má 850 Kčs hrubého výdělku týdně; matka vydělává 745 Kčs měsíčně jako posluhovačka. Soud pokládá za těchto výdělečných poměrů rodičů za vhodné svěřit děti do výchovy a výživy otci. Matka dětí je zaměstnána a nemůže se tedy o ně řádně starat, zejména na ně dohlížet. Pro nezletilé děti jsou lepší možnosti u otce, který má daleko větší příjem než matka, též dobře bydlí a děti by u něho byly pod stálým dohledem jeho hospodyně v době jeho nepřítomnosti. O ní nebylo zjištěno nic závadného; i matka dětí uznává, že to je žena pořádná a hodná žena. Pobyt u otce zajišťuje tedy nezletilcům již pod vlivem jeho příjmů zdárnější výchovu a lepší a spořádanější výživu. O otce nebylo, pokud jde o jeho chování a způsob života, zjištěno nic závadného. Děti jsou již odrostlejší a…
