Input:

R 172/1950 (tr.); Garance

č. 172/1950 Sb. rozh. tr.
Činnost zaměstnance národního podniku, který z nedbalosti způsobí v tomto podniku požár, nutno vedle podřaděnf skutkové podstatě § 5 zák. č. 40/1948 Sb., o trestní ochraně proti požárům, hodnotit též podle § 2 zák. č. 165/1946 Sb., o trestní ochraně národních podIniků, a podle § 38 zák. č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky (ohrožování jednotného hospodářského plánu z nedbalosti).
Jednočinný souběh těchto přečinů je možný.
(Rozhodnutí krajského soudu v Jihlavě z 3. března 1950, To 98/50.)
Přádelna národního podniku měla v rámci pětiletého plánu zpracovat týdně určité množství příze. V podniku platil zákaz kouření a zacházení s otevřeným světlem, protože rozprašovaný vláknitý prach, který vznikal při práci na mykacích strojích a byl velmi lehce vznětlivý, zvyšoval nebezpečí požáru. Obžalovaný, který jako zaměstnanec tohoto národního podniku o zákazu věděl z poučení i z vývěsek, přesto zákaz kouření několikráte překročil. Když se pak jednou při opravě mykacího stroje opět na chvíli uvolnil, chtěl si zakouřit, ale při zapalování cigarety chytil se prach usazený na jeho šatech. Obžalovaný chtěl hořící prach uhasit rukou, ale přitom jej smetl do prachu, který byl všude v okolí usazen, takže počal hořet i tento prach a tak se požár rychle rozšířil po budově, která zcela vyhořela. Shořením budovy, zničením a poškozením strojů a zásob vznikla národnímu podniku škoda ve výši téměř dvou milionů Kčs.
Okresní soud v Jihlavě uznal obžalovaného vinným přečinem způsobení požáru z nedbalosti podle § 5 odst. 1, 2 zák. č. 40/1948 Sb., o trestní ochraně proti požárům, přečinem poškození národního podniku z nedbalosti podle § 2 odst. 1 zák. č. 165/1946 Sb., o trestní ochraně národních podniků, a přečinem ohrožování jednotného hospodářského plánu z nedbalosti podle § 38 zák. č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky.
Krajský soud zamítl odvolání obžalovaného z výroku o vině.
Z důvodů:
Odvolatel, který proti skutkovému zjištění napadeného rozsudku nemá námitek, brojí jen proti právnímu posouzení věci, a to proto, že podle jeho názoru jsou ustanovení § 2 zák. č. 165/1946 Sb. a § 38 zák. č. 231/1948 Sb. v poměru k ustanovení § 5 zák. č. 40/1948 Sb. povahy speciální, protože poškození národního podniku podle § 2 zák. č. 165/1946 Sb. může spočívat i ve způsobení požáru a porušení povinnosti podle § 38 zák. č. 231/1948 Sb. rovněž v nedodržení protipožárních předpisů, a že důsledkem toho tato dvě posléze uvedená zákonná ustanovení vylučují použití zákona o trestní ochraně proti požárům. Jestliže pak prý ustanovení § 38 zákona na ochranu lidově demokratické