Input:

R 168/1949 (tr.); Garance

č. 168/1949 Sb. rozh. tr.
Podílnictví na krádeži se dopouští i ten, kdo věc ukradenou jen ukryje.
Jde-li pachateli o to, aby ukradenou věc ukryl před vlastníkem nebo před pátrajícími orgány, jde o podílnictví podle § 185 tr. z.; jeho činnost mohla by být posuzována jako ukrývání tajením půtahů podle § 214 tr. z., kdyby mu šlo o to, aby kryl a chránil pachatele krádeže před pátrajícími orgány.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 20. dubna 1949, Zm II 50/45.)
Krajský soud v Olomouci uznal obžalovanou vinnou zločinem podílnictví na krádeži podle § 185, 186 písm. a), b) tr. z. spáchaným tím, že před účinností zákona č. 88/1948 Sb. na sebe převedla a ukryla částku 4.800 Kčs pocházející ze zločinné krádeže.
Nejvyšší soud zamítl zmateční stížnost obžalované.
Z důvodů:
Pojem „na sebe převedení“ vyžaduje, aby podílník věděl o tom, že jde o věc kradenou, již v době, kdy věc na sebe převádí. Rozsudek v tom směru praví, že obžalovaná věděla, že peníze pocházejí z vloupání provedeného jejím zetěm, že se k tomu doznala, a zjišťuje, že, třebas znala svého zetě jako člověka mnohokrát trestaného, dospěla k vědomí o původu peněz na podkladě množství, peněz, které přepočítala doma, a na podkladě okolnosti, že její dcera, jíž měla peníze