Input:

R 161/1951; Garance

č. 161/1951 Sb. rozh. obč.
Výplatu přiznaného úrazového důchodu nelze pojištěnci zastavit po dobu, kdy byl pro poúrazové následky opětně léčen a dostával nemocenské.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 8. května 1951, Cpo VII 285/51.)
Pojištěnci, který utrpěl v roku 1948 úraz, byl přiznán po skončení ošetřování v nemoci dnem 1. ledna 1949 úrazový důchod. Dne 12. května 1919 nastala u pojištěnce potřeba dalšího léčení poúrazových následků, které trvalo do 12. května 1950. Výměrem z 5. června 1950 zastavila Ústřední národní pojišťovna pojištěnci výplatu důchodu za dobu od 12. května 1949 do 12. května 1950 s odůvodněním, že za dobu léčení, kdy dostával nemocenské, nemá nárok na úrazový důchod. Proti tomuto výměru podal pojištěnec opravný prostředek, v němž se domáhal zrušení výměru a odsouzení Ústřední národní pojišťovny k výplatě úrazového důchodu i za dobu od 12. května 1949 do 12. května 1950.
Krajský soud v Brně návrhu vyhověl.
Nejvyšší soud nevyhověl odvolání Ústřední národní pojišťovny.
Z odůvodnění:
Nelze souhlasit s názorem, že navrhovateli nepřísluší úrazový důchod po dobu opětného léčení poúrazových následků, po kterou pobíral nemocenské. Ustanovení § 81 odst. 1 zák. o nár. poj., jehož se ústřední národní pojišťovna v tomto směru