č. 138/1951 Sb. rozh. obč., Garance
č. 138/1951 Sb. rozh. obč.
Ohlašovací povinnost podle § 15 zákona o národním pojištění má v případě zavedení národní správy na podnik, v němž jsou zaměstnány pracovní síly, národní správce, nikoliv vlastník podniku.
Také sankce podle § 19 zákona o národním pojištění stihají národního správce a nikoliv vlastníka podniku daného do národní správy.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně z 1. dubna 1951, 12 Ok 22/51.)
Okresní národní pojišťovna v Brně vyměřila vlastníku zemědělského podniku, do něhož byla zavedena národní správa, pořádkovou pokutu podle § 19 zák. o nár. poj. pro opožděné odhlášení zaměstnance.
Proti výměru podal vlastník podniku opravný prostředek, v němž uváděl, že pracovní poměr s dotyčným zaměstnancem byl zrušen až za národní správy, že proto on nebyl povinen ani oprávněn podávat odhlášku a učinil-li tak, je tato bez právního významu. Navrhl proto, aby výměr, jímž mu byla předepsána pořádková pokuta, byl zrušen.
Okresní soud civilní v Brně návrh zamítl.
Krajský soud ke stížnosti navrhovatele výměr národní pojišťovny zrušil.
Z odůvodnění:
Podle § 15 zák. o nár. poj. je zaměstnavatel povinen odhlásit z pojištění zaměstnance nejpozdéji sedmého dne po dni, kterým končí pracovní poměr. Nesplnění této povinnosti se stíhá pokutou podle §19 zák. o nár. poj.
Uložení pokuty tedy předpokládá, že nastala skutečnost, kterou třeba ohlásit a že tato skutečnost nebyla včas ohlášena.
Ohlašovací povinnost zaměstnavatele je rubem jeho práv. Došlo-li k…
