Input:

R 115/1952 (tr.); Garance

č. 115/1952 Sb. rozh. tr.
Pro plnění, které soud při rozhodování o nárocích poškozeného vzešlých z trestného činu (§ 164 tr. ř.) v rozsudku obviněnému ukládá, nelze stanovit žádnou lhůtu; trestní rozsudek je ve všech svých výrocích vykonatelný ihned, jakmile nabyl právní moci.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 2. července 1952, Tz I 69/52.)
Okresní soud v Klatovech uznal obviněného traktoristu československých státních statků vinným trestným činem poškozování národního majetku z nedbalosti podle § 246 tr. zák. spáchaným tím, že v zimě 1950–1951 nechal traktor po tři mrazivé noci stát pod otevřenou kůlnou, aniž vypustil z chladiče vodu. Tím se stalo, že voda v chladiči zmrzla a těžce poškodila motor. Obviněný byl též podle § 164 tr. ř. uznán povinným zaplatit československým státním statkům v N. na náhradu škody způsobené trestným činem částku 9591 Kčs, a to do jednoho roku od právní moci rozsudku. Stanovení této lhůty k náhradě škody odůvodnil soud tím, že v této lhůtě bude obviněný moci ze svého výdělku škodu nahradit.
Krajský soud v Plzni zamítl odvolání obviněného z výroku o vině.
Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem a zrušil rozsudek okresního soudu ve výroku, jímž byla obviněnému k náhradě škody způsobené trestným činem československým státním statkům určena lhůta jednoho roku od právní moci rozsudku.
Z důvodů:
Ve stížnosti generálního prokurátora pro porušení zákona je důvodně vytýkáno, že určením jednoroční lhůty k náhradě škody byl porušen zákon v ustanovení § 266 tr, ř.
Z tohoto zákonného ustanovení plyne, že trestní rozsudek je ve všech výrocích