Ustanovení § 219, odst. 2 až 4 vládního nařízení ze dne 13. prosince 1927, č. 168 Sb., jímž se provádí celní zákon, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, se mění a znějí:
„(2) Ze zboží jmenovaného v seznamech A a B, které jsou uvedeny v odstavci 4, se vybírá náhradní dávka za všeobecnou daň z cukru a za monopolní daň z lihu.
(3)
Žádá-li strana výslovně, prohlašujíc zboží, aby se vyměřila náhradní dávka podle skutečného obsahu nebo podle skutečně použitého množství cukru nebo alkoholu, vyměří se:
a)
ze zboží vyrobeného z cukru saz. čís. 19 nebo s přísadou tohoto cukru náhradní dávka podle skutečného obsahu nebo podle skutečně použitého množství cukru sazbou všeobecné daně z cukru platnou v době vyclení pro cukr určený k účelům potravinářským;
b)
ze zboží vyrobeného z lihu nebo s přísadou lihu náhradní dávka podle skutečného obsahu nebo podle skutečně použitého množství alkoholu sazbou monopolní daně z lihu platnou v době vyclení.
(4)
Nežádá-li strana výslovně, aby se vyměřila náhradní dávka podle skutečného obsahu nebo podle skutečně použitého množství cukru nebo alkoholu, vyměří se stálá náhradní dávka, jejíž sazba se zjistí tak, že se příslušná sazba všeobecné daně z cukru (za 100 kg) nebo monopolní daně z lihu (za 1 hektolitrový stupeň), platná v době vyclení, násobí součinitelem uvedeným v těchto seznamech:
A. Náhradní dávka za všeobecnou daň z cukru.
