R 101/1951 (tr.); Garance
č. 101/1951 Sb. rozh. tr.
Skutková podstata trestného činu ohrožení provozu obecně prospěšných zařízení podle § 195 tr. zák. je naplněna již pouhým ohrožením provozu. Též význam skutečně způsobené poruchy provozu nutno zhodnotit v rámci téže trestní sazby, pokud podle intensity poruchy nepůjde již o maření nebo ztížení provozu ve smyslu § 135 tr. zák. Způsobení hmotné škody není však v této skutkové podstatě obsaženo a jednočinný souběh trestného činu podle § 195 tr. zák. s trestným činem poškozování národního majetku z nedbalosti podle § 246 tr. zák. je možný.
Způsobil-li čin škodu velkého rozsahu nebo nebezpečí takové škody (obecné nebezpečí), je tu trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti podle § 192 tr. zák.
(Rozhodnutí okresního soudu ve Znojmě z 20. března 1951, 2 T 32/51.)
Okresní soud uznal obviněného posunovače na větším nádraží vinným trestným činem ohrožení provozu obecně prospěšných zařízení z nedbalosti podle § 195 tr. zák. a trestným činem poškozování národního majetku z nedbalosti podle § 246 tr. zák. Rozhodl tak na podkladě tohoto zjištění: Výpravčí nařídil, že odsun parostroje po určité koleji bude proveden tak, že parostrojem budou přitom vytlačeny 3 vozy rychlíkové soupravy, které stály na této koleji. Bylo kolem 22. hodiny a mlhavo. Na stanici bylo mnoho práce, úplně volná nebyla žádná kolej a stály tam i dlouhé vlakové soupravy. Provádění pohybu vlakových souprav na nádraží řídil výpravčí, který dával posunovačům plán práce. Započít s konkrétní prací však mohli posunovači teprve tehdy, když to výpravčí u té které práce nařídil anebo když mu to napřed ohlásili a výpravčí tuto práci nezakázal. V daném případě nebylo provedení odsunu ihned možné, protože v místech, kam měla být rychlíková souprava odsunuta, nebyly volné koleje. Jeden z hradlařů to také výpravčímu hlásil, avšak obviněný, který o obsazení kolejí nevěděl, začal s odsunem, ačkoliv ještě nedostal příkaz od výpravčího k jeho provedení, ani mu napřed neoznámil, že jej hodlá již provést, a aniž se konečně přesvědčil, zda koleje jsou volné. Při posunu si nestoupl na první z rychlíkových vozů, nýbrž na poslední, odkud při mlze neměl dobrý rozhled, a tak se stalo, že rychlíková souprava narazila na dva stojící nákladní vagony. Jeden z rychlíkových vozů se vykolejil. Jeho nasazení na koleje a oprava vzniklých závad si vyžádalo nákladu 22.000 Kčs.
Z důvodů:
Žaloba spatřovala v tomto zjištěném jednání obviněného skutkovou podstatu trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 192 tr. zák., avšak soud dospěl k závěru, že jde pouze o trestný čin ohrožení provozu obecně prospěšných zařízení z nedbalosti podle § 195 tr. zák.
Není pochybnosti o tom, že obviněný jednal nedbale, když provedl odsun, aniž se přesvědčil, zda koleje jsou volné, a učinil tak způsobem, který mu znemožňoval řádné sledování práce. Přitom nevyčkal ani konkrétního pokynu k provedení práce, ani ji napřed výpravčímu neoznámil, kteréžto povinnosti my byly známy. Nehodu, ke které došlo, a vzniklou škodu ve výši 22.000 Kčs tedy obviněný zavinil svou nedbalostí.
Jde nyní o to, zda toto jednání obviněného třeba posuzovat jako trestný čin obecného ohrožení podle § 192 tr. zák. anebo jako trestný čin ohrožení…
