Input:

R 1/1953 (tr.); Garance

č. 1/1953 Sb. rozh. tr.
Pro skutkovou podstatu trestného činu opilství podle § 187 odst. 1 tr. zák. není rozhodné, zda pachatel je náchylný k pití, ale zda je v opilosti náchylný k výtržnostem. Po subjektivní stránce je třeba, aby o této náchylnosti k výtržnostem buď věděl anebo podle okolností a svých osobních poměrů vědět mohl.
Pojem „náchylnosti k výtržnostem“ předpokládá, že se pachatel již jako výtržník projevil.
(Rozhodnutí krajského soudu v Českých Budějovicích z 28. srpna 1952, 3 Tk 114/52.)
Obviněný se při taneční zábavě, pořádané v místním hostinci, opil. Po skončení zábavy se s jinými čtyřmi jejími účastníky dostal na cestě z hostince do hádky, která vyvrcholila ve výtržnost.
Okresní soud v Prachaticích uznal obviněného vinným trestným činem opilství podle § 187 odst. 1 tr. zák.
Krajský soud vyhověl odvolání obviněného a zprostil ho žaloby.
Z odůvodnění:
Podle trestního oznámení je obviněný povahy tiché a požívá dobré pověsti. Další jedna zpráva bezpečnostních orgánů uvádí, že obviněný je oddán pití lihových nápojů. Podle druhé takové zprávy požívá alespoň příležitostně alkoholické nápoje. Pokud jde o jeho pověst, se tyto zprávy rozcházejí, neboť jej jednou označují za osobu, jejíž pověst není špatná, po druhé za osobu, která se valné pověsti netěší.
V žádném případě však